Praktický průvodce úředníka světem výkonnostně orientovaného rozpočtování
Unavuje vás rozpočtování, které nikam nevede?
Výkonově orientované rozpočtování mění otázku z „Kolik utratíme?" na „Čeho dosáhneme?" Dává nám nástroje, jak měřit dopad naší práce na životy občanů.
Tolik bude třeba navýšit příjmy státu do budoucna jen na pokrytí stávajících závazků – bez systematického hodnocení, jestli jsou ty výdaje vůbec efektivní.
Potenciální úspory ročně, které odhaduje OECD díky lepšímu řízení veřejných financí. Představte si, co by se dalo za tyto peníze zlepšit ve službách pro občany.
Česko patří mezi posledních 5 zemí OECD, které dosud nemají zavedené výkonové rozpočtování. Zbývajících 28 zemí už systematicky propojuje peníze s výsledky.
Tradiční rozpočtování se ptá „Kolik peněz kam?". Výkonnostní rozpočtování jde dál: „Co za ty peníze dosáhneme a pro koho?"
Sledujeme, kam peníze putují
Sledujeme, jaké výsledky přinášejí
Rozpočet = účetní dokument
Rozpočet = strategický nástroj
"Loni 100 mil., letos 105 mil."
"Jaké máme cíle a co k nim potřebujeme?"
Položky podle resortů
Programy podle účelu a dopadů
Slabá vazba na strategie
Systematické propojení se strategiemi
Každá koruna slouží konkrétnímu cíli. Konec náhodným alokacím – rozpočet systematicky vychází ze strategických dokumentů vlády.
Místo nesrozumitelných položek jako "Příspěvky základním školám" vidíte program "Zvýšení kvality základního vzdělávání" s jasně definovanými cíli a cílovými skupinami.
Ke každému programu patří konkrétní indikátory – například počet žáků na učitele, úspěšnost u přijímacích zkoušek nebo spokojenost rodičů.
Výše a zaměření výdajů odpovídá státem stanoveným cílům. Nejde o „rozpočtování naslepo", ale o promyšlené směrování prostředků.
Plánování přesahuje hranice jednoho roku. Umožňuje lépe řídit investice a reformy, které přinášejí výsledky až v delším období.
Výdaje se člení podle účelu a cílů, nikoli pouze podle resortů. Jeden program může zahrnovat výdaje více ministerstev směřujících ke společnému cíli.
Systematické analýzy efektivity a účelnosti výdajů v určité oblasti. Pomáhají identifikovat prostor pro úspory a přesun prostředků na priority.
Výkonové rozpočtování není žádná sci-fi. Je to realita 28 ze 33 zemí OECD. Podívejte se, jak to zvládli naši sousedé i vzdálenější inspirace.
V roce 2007 změnili ústavu a zakotvili čtyři základní principy: orientaci na výsledky, efektivnost, transparentnost a věrný obraz veřejných financí. Plná implementace proběhla v roce 2013.
Každá rozpočtová kapitola musí definovat maximálně 5 hlavních cílů propojených s posláním ministerstva. K cílům patří konkrétní ukazatele s časovými horizonty a cílovými hodnotami.
Každá kapitola musí obsahovat alespoň jeden cíl související s rovností žen a mužů. Rakousko je v genderovém rozpočtování světovým lídrem.
Ministři začali vnímat výdajové stropy jako „startovní čáru" pro vyjednávání. Kvalita ukazatelů se mezi resorty liší. Masivní investice do vzdělávání úředníků po mnoho let.
Zavedli plnohodnotné výkonové rozpočtování v roce 2020 jako součást širší reformy státní správy. Zvolili manažerský přístup s důrazem na programovou strukturu.
Systém má 5 úrovní: 24 výkonových oblastí, přibližně 60 programů, opatření, aktivity a služby. Každý program definuje cíle, ukazatele a finanční plán.
Jednotný IT systém pro nákladové účetnictví, který Ministerstvo financí poskytuje zdarma všem státním organizacím. Estonsko se tak stalo první zemí, která propojila výkonové a finanční řízení na jednotné digitální platformě.
Přechod vyžaduje dostatek času mezi jednotlivými reformami – nelze zavést akruální účetnictví a výkonové rozpočtování současně.
Slovensko zvolilo informativní přístup – výkonové informace se sbírají a zveřejňují, ale slouží především pro transparentnost a informování veřejnosti.
Rozpočtová rozhodnutí přímo nezávisí na výkonových informacích, ale tyto informace rozšiřují možnosti vyhodnocování a posilují veřejnou diskusi o prioritách vlády.
Ukazuje, že i postupná cesta má smysl. Ne vždy je nutný „maximalistický" přístup.
Informativní přístup bez formální programové struktury rozpočtu. Místo toho spoléhají na kulturu manažerské odpovědnosti a systematické revize výdajů.
Klíčovým nástrojem jsou tzv. special studies – cílené analýzy efektivity v určité oblasti. Za více než 40 let zkušeností vybudovali silnou institucionální kapacitu.
Čtyřleté výdajové stropy pro stát, obce i kraje. Vysoká míra důvěry v instituce (51 % Dánů důvěřuje parlamentu) umožňuje fungování systému založeného na odpovědnosti.
Flexibilita – systém se přizpůsobuje měnícím se prioritám vlády bez nutnosti přestavovat celou strukturu. Dlouhodobá konzistence buduje důvěru a kapacity.
Od roku 2016 platí Policy on Results, která vyžaduje, aby každý program měl jasně definovanou „teorii změny" – logický model propojující vstupy, výstupy a dopady.
Veřejná platforma GC InfoBase, kde si kdokoli může prohlédnout výkonové informace všech federálních organizací. Průřezové programy koordinují více ministerstev na společných prioritách.
Ukazuje, jak efektivně propojit průřezové strategie s rozpočtem a jak zajistit transparentnost pro občany.
Performance-informed přístupŽádná země nepoužívá „přímé" výkonové rozpočtování – vždy jde o performance-informed přístup, kde výkonové informace rozhodování informují, ale nenahrazují politický proces.
Kvalita před kvantitouDůležitá je kvalita ukazatelů, nikoli jejich množství.
Kulturní změna trvá časVyžaduje kontinuální vzdělávání a politický konsensus překračující volební období – hovoříme o letech až desetiletích.
Reforma veřejných financí v České republice už začala. V říjnu 2025 Ministerstvo financí zahájilo pilotní fázi výkonového rozpočtování.
Programy v českém systému existují – ale neslouží k operacionalizaci výdajových cílů naplňujících strategické priority.
V říjnu 2025 byl státní rozpočet rozčleněn do 16 oblastí veřejných politik (zdravotnictví, vzdělávání, doprava, sociální zabezpečení atd.), přičemž každá oblast obsahuje specifické cíle a měřitelné ukazatele.
Co to znamená: Vytvoření systematického propojení mezi strategickými dokumenty a rozpočtem.
Co to znamená: Větší flexibilita výměnou za jasnou odpovědnost za výsledky.
Co to znamená: Plná implementace – rozpočet členěný podle programů, nikoli pouze podle resortů.
Výkonové rozpočtování není automatický mechanismus. Politický proces zůstává – jen je lépe podložen daty.
Není cílem mít stovky indikátorů, ale desítky skutečně vypovídajících měřítek.
Víceleté rozpočtové rámce umožňují plánovat reformy s delším časovým horizontem.
Velké společenské výzvy vyžadují spolupráci více resortů.
Výkonově orientované rozpočtování představuje zásadní posun – od pouhé evidence výdajů k systematickému sledování výsledků.
Když víte, jakých výsledků jednotlivé programy dosahují, můžete informovaněji rozhodovat o přerozdělení prostředků. Nejde o automatické škrty – jde o schopnost identifikovat, kde peníze přinášejí největší užitek.
Veřejnost i parlament získávají nástroj pro kontrolu, jak vláda nakládá s daňovými prostředky. Ministři a manažeři nesou jasnou odpovědnost za dosažené výsledky.
Rozpočet skutečně naplňuje vládní priority, místo aby jen pokračoval v setrvačných výdajích podle principu „loni jsme měli tolik, letos o trochu více".
Komplexní problémy jako klimatická změna nebo demografické stárnutí nelze řešit v rámci jednoho resortu. Výkonové rozpočtování vytváří prostor pro koordinaci.
Postupně se mění způsob uvažování úředníků – od správců rozpočtových položek k manažerům veřejných služeb orientovaným na výsledky.
Nový systém vyžaduje sběr dat, definování ukazatelů, pravidelné vyhodnocování. Bez pečlivého designu může vzniknout byrokratická zátěž.
Ne vše, co veřejný sektor dělá, lze jednoduše kvantifikovat. Výsledky mnoha politik se projevují až po letech či desetiletích.
Hrozí, že se systém stane „odškrtávacím cvičením" bez skutečného využití informací při rozhodování.
Výsledky ovlivňuje mnoho faktorů mimo kontrolu vlády – ekonomická situace, globální trendy, chování občanů. Není vždy možné jednoznačně říct, že zlepšení je důsledkem konkrétního programu.
Plné přínosy se dostaví až po letech. Rakouská reforma trvala od ústavní změny v roce 2007 po plnou implementaci v roce 2013 šest let – a kulturní změna pokračuje dodnes.
Reformy veřejných financí nelze dokončit za jedno volební období. Rakouský příklad jednomyslného přijetí ústavních změn ukazuje hodnotu širokého politického konsensu.
Někdo musí systém metodicky vést a kontrolovat kvalitu – ať už útvar na Ministerstvu financí nebo specializovaný úřad.
Tisíce úředníků musí pochopit nový způsob práce. Rakousko investovalo do masivních školících programů po mnoho let.
Estonský příklad ukazuje, jak jednotný systém může snížit administrativní zátěž a zvýšit transparentnost.
Výkonové rozpočtování nezpůsobí, že politická rozhodnutí budou zcela racionální. Je to nástroj, který zlepšuje kvalitu informací – ale rozhodování zůstává politickým procesem.
Umožňuje učit se z chyb a přizpůsobovat systém. Příliš rychlá reforma riskuje odpor a formální implementaci bez skutečné změny.
Výkonově orientované rozpočtování představuje zásadní posun – od pouhé evidence výdajů k systematickému sledování výsledků.
Je to složité? Ano. Je to časově náročné? Určitě. Stojí to za to? Příklady Rakouska, Estonska či Dánska ukazují, že ano – výsledkem může být efektivnější, transparentnější a zodpovědnější nakládání s veřejnými prostředky.
Pro vás jako úředníka to znamená: Jasnější odpovědnost, lepší nástroje pro rozhodování a možnost skutečně vidět dopad vaší práce na životy lidí.
Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově má pro vás detailní materiály, analýzy a vzdělávací aktivity.
Zahraniční zkušenosti, metodické materiály, případové studie
Workshopy, semináře a online kurzy pro úředníky
Podrobný plán kroků pro zavádění v českých podmínkách